Nessie na výletě aneb cesta do Skotska
Též z cesty autobusem nic nebude (naštěstí), protože Matys za stejnou (a možná i nižší) cenu sežene letenky, což vítám s povděkem. On je totiž poměrně rozdíl mezi třemi hodinami v letadle a třiceti v autobusu, když v obou těchto prostředcích máte stejně místa na nohy a zároveň máte nohy delší než je vám v takových situacích milé. Jediný problém je, že letíme z Bratislavy, ale i ten se vyřeší díky další Hodinohotelnici Katu, která nám slíbí nocleh.
Tím je plánování ukončeno a 31. srpna 2011 přichází na řadu realizace.
Dětem oficiálně končí prázdniny, zatímco mě konečně začínají a o co budou kratší o to víc se těším. Ráno pod přísným Matysovým dozorem vyndavám půl věcí z krosny, že je s sebou nepotřebuji a druhou polovinu přebaluji do společného kufru, se kterým pojedeme. (Obětuji dokonce i jednu z lékárniček!) A pak už můžeme vyrazit směr Bratislava, kde strávíme zbytek dne a noc a z kama poletíme přímo do Edinburghu. Chlapec řídí, já se vezu, zatím to spolucestování má jen samé výhody – s takovou za chvíli zdárně zdegeneruju.
Již na Slovenské straně zastavujeme v Malackách, kde si dáme oběd, protože pan řídící už skoro padá hlady na volant a já pak v restauraci padám znechucením nad seriálem dehonestujícím policejní sbor Slovenska. Po jídle pokračujeme do Bratislavy, kde trochu bloudíme a hledáme na sídlišti tu správnou ulici. Matys žije v přesvědčení, že slepá ulice rozhodně slepá nebude a strašně ho překvapí, když najednou stojíme proti zdi, ale nakonec to vážně najdem. Katu nás uvítá, dokonce na nás čekala s obědem, který s díky odmítáme.
Odpolední program nejprve volíme odpočinkový v podobě hraní karet, které Matys bezkonkurenčně vyhrává, jo jo holt profesionál se nezapře (že jsme ho nechávaly vyhrát, to asi nikomu nenakecáme). Později odpoledne vyrazíme za krásami města. Trolejbusem do centra, kde se projdeme po historické části. Občas chodíme sem tam, protože si vždycky vzpomeneme, že bychom rádi někam, co už jsme přešli. Na náměstí u radnice chvíli posedíme u kašny a pozorujeme pouštěče mýdlových bublin a děti, co je nahání a praskají, fotíme se se sochami a jinak blbnem.
V podvečer se nejdřív zajdeme podívat do Slovak pubu, kde je každá místnost v jiném stylu, dáme si halušky a kofolu a vyrazíme na chvíli do parku k fontáně. Když začne zalézat sluníčko a být trochu zima, zhodnotíme, že to je ideální čas k přesunu do čajovny, kde posedíme, popovídáme si, pokračujem v hraní karet, dáme si výborný čaj a zmrzlinovou misku s Dřevěnými oříšky, jak je nazval Matys. (Oficiálně tam bylo napsáno drvené).
V ne až tak pozdních nočních hodinách jdeme na trolejbusovou zastávku, kde si přečteme „vysoce poučný“ článek o jaderných elektrárnách a jedeme spát. Katu zítra čeká seskok padákem a nás let (snad bez volných pádů), takže by to chtělo být alespoň trochu vyspaní. U Katu se seznamujeme s rodiči, Katčin tatínek mi ukazuje web, kde se dají najít letadla nad Evropou a rovnou demonstruje, jak to v praxi vypadá, když jedno letadlo najde nejprve na mapě a pak i na obloze, když přelétává nad domem. Fascinující.
Ještě si chvilku povídáme, prohlížíme fotky a je čas skutečně zalézt do postelí a spát.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 5.
Camping Mougas - Saians cca 35 km. Stále pokračuji v cestě podél oceánu do Santiaga a jako obvykle si trochu pobloudím a část cesty si dokonce zopakuji.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 4.
Caminha - Camping Mougas cca 32 km. Překračuji hranice do 20. a posledního státu mojí cesty - Španělska. Camino dnes vede jednou z nejkrásnějších částí při pobřeží Atlantského oceánu.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 3.
Viana do Castelo - Caminha. Oficiálně by to měla být cesta na 28 km. Díky bloudění to ale bylo zřejmě o dost víc...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 2.
Esposende Marinhas - Viana do Costelo (cca 25 km). Včera jsem se rozhodla, že nebudu trhat kilometrické rekordy a pojedu každý den do 30 km. Času mám dost a chci si cestu víc užít.
Klára Kutačová
Když se vládní představitelé vysmívají vlastním nařízením...
... a všem lidem, kteří je stále dodržují, ať už z vlastního přesvědčení, anebo čistě z obavy z možných sankcí.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 1.
Konečně vyrážím na Svatojakubskou cestu. Nebo už jsem na ní možná vyrazila v lednu a jen to vzala oklikou přes Jižní a Severní Ameriku a Jihovýchodní Asii? Těžko říct. Ale dnes odjíždím z Porta sněrem k Santiágu...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 0. Porto
Po pěti letech plánování a odkládání, protože mi do toho vlezlo něco jiného, se vydávám na Svatojakubskou cestu. Na tom nejhorším dopravním prostředku, jaký jsem si na takovou cestu mohla zvolit - na skládacím kole z Bangkoku.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Z Yangonu do Porta
Čeká mě poslední den v Myanmaru a následně přesun s dvěma přestupy zpět do Evropy. Moje cesta kolem světa se pomalu, ale jistě chýlí ke konci...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Yangon (Myanmar)
Poslední místo, které jsem se rozhodla v Myanmaru navštívit je Rangún. Bývalé hlavní město, ze kterého následně budu pokračovat zpět do Evropy...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Bagan (Myanmar)
Včera večer jsem dojela do jednoho z nejznámějších míst Myanmaru - do Baganu, kde se chystám navštívit Buddhistické chrámy, kterých je tu několik tisíc.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Z Mandalay do Baganu (Myanmar)
Nacházím se v Myanmarském městě Mandalay, kde jsem se z důvodu nemoci zasekla o den víc, než jsem měla v plánu a čeká mě přejezd k tisíci chrámům v Baganu.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Tam na cestě k Mandalay (Myanmar)
Z Niaungshwe se potřebuji dostat zpět do Kalawu a z něj do města Manadalay, kde chci primárně navštívit most U-Bein - nejdelší teakový most světa.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - trek k jezeru Inle den 3. (Myanmar)
Třetí a poslední den výletu k jezeru Inle. Čeká nás půl dne chůze, jízda po jezeře a návštěva několika místních tradičních dílen.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - trek k jezeru Inle den 2. (Myanmar)
Náš pochod k jezeru Inle pokračuje. Včerejších 30 km mi přišlo jako příjemná procházka, ani mě ráno moc nebolí nohy, ale to, co nás čeká dnes, bude výzva.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - trek k jezeru Inle (Myanmar)
Včera jsem dojela do malého městečka Kalaw v horách Shanského státu, kam většina turistů jezdí právě proto, aby se odsud vydala na dvou, nebo třídenní pěší výlet k jezeru Inle. Mě čeká jeho třídenní varianta...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 5.
I když většina dnešního dne nebyla na kole, ale v pohodlném VIP autobusu směrem do hor v Shanském státu. Mířím do městečka Kalaw, ze kterého vede třídenní trek směrek k jezeru Inle.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 4.
Včera jsem dojela do Mawlamyine a dnes se chystám vydat na téměř celodenní projížďku tímto moc pěkným městem, než se vydám na další cesty na sever Barmy.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 3.
Čeká mě cesta z Hpa An do Mawlamyine. Část cesty už mám projetou na motorce, zbytek je velká neznámá.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 2.
1. den jsem dojela z hraničního města Myawaddy do malého městečka Kawkareiku a dnes mě čeká přejezd do Hpa An, kde se chci den až dva zdržet.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 1.
Sedím v nočním autobusu z Bangkoku na hranice s Myanmarem, který mám v plánu přejet na kole. Sama nevím, proč mě taková věc vůbec napadla a jestli vůbec půjde realizovat. Ale za pokus to stojí...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 283
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1083x
Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.
Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.
A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...
Seznam rubrik
- Lofoty 2016
- Země zaslíbená
- Po stopách Nikdykde
- Neuschwanstein
- Norsko 2013
- Tyrkysová země II.
- Tyrkysová země III
- Ze života s Chrtem v nouzi
- Nessie na výletě
- Jak jsme (ne)bydlely
- Pochod Marodů - Nízké Tatry
- Expedice Absurdistán
- (Sou)žití s fofrklacky
- Šifrovačky s Dogtopusem
- Výlety po ČR
- Skandinávské bloudění 2015
- Tyrkysová země I.
- Nezařazené
- Osobní
- Cesta kolem světa