Skandinávské bloudění - Až na sever?

6. 08. 2015 20:22:57
Po státnicích jsem vymýšlela, kam se "za odměnu" zajet podívat. Vzhledem k převládajícím tropickým teplotám na našem území, padla volba na Skandinávii, ale kam tam?

Protože alespoň trochu přežitelný dojezdový čas mělo Dánsko, volba byla jasná. A ve chvíli, kdy Jíťa mimochodem zmínila, že výhoda Bílých busů oproti Žlutým je v tom, že po cestě nepouštějí žádné dementní filmy, volím opět tuto variantu. A protože tato nabízí i možnost přepravy jízdního kola, půjčuju si ho od mamky a beru s sebou.

Cestu tentokrát pojedu jen na tři dny z časových i finančních důvodů, ale o to víc doufám, že si to tam užiju. Poprvé v životě skutečně naplánuju jednotlivé dny téměř do puntíku. 1. den Malmö a Akvapark, 2. den Helsingor a na kole přes pláž (kde se chystám koupat) zpátky do Kodaně a 3. den si vyhradím čistě na Kodaň. Plán je to krásný a jednoduchý, takže předpokládam, že ani v nejmenšim nemá šanci vyjít. Přes Hostelword si ještě rezervuju hostel přímo v centru za 500 na noc ve 22 lůžkovém dormitoru, a pak už se jen celý měsíc těším, až to přijde.

Původně jsem byla rozhodnutá, že pojedu s malým batohem, velký foťák necham doma, ale nakonec jsem zhodnotila, že já si dovolenou nejvíc užívám právě tím, že bloudím po různých městech a fotím jak o život, takže z malého batůžku je zas velká krosna vybavená jak na zimu a déšť, tak na vedro, ale i na cestu na kole a v neposlední řadě na focení (dva foťáky a tripod).

Na metro vyrážím tradičně na poslední chvíli, ale na Florenc dorazím skoro až moc brzo. Autobus zatím stojí odstavený u zábradlí, ale řidič na mě zamává, zda jedu s nimi. Když mu to odkývu, hned se vrhne na upevňování do nosiče. Kolo je tak připraveno na jízdu a já po přeházení jídla do příručního zavazadla taky. Autobus udělá kolečko kolem nádraží a už můžeme nastupovat. Jedeme strojem typu Business class, což je v překladu víc místa na nohy, zásuvka pod oknem a měla by být i Wifi, ta ovšem po celou cestu stávkuje. Ukořistím místo nad zadními schody, takže můžu spát na sklopené sedačce, aniž by se mě za to někdo pokoušel uškrtit. A protože asi vypadám hrozně odpudivě, nikdo si ke mně až do Kodaně nepřisedne.

Vyrážíme přes Ústí nad Labem, Drážďany a Berlín, slunce stále svítí jak o život a klimatizace jede na plný výkon. Paráda. Cesta probíhá v klidu až do Drážďan, po kterých následuje asi hodinové stání v koloně, díky čemuž ovšem nestojíme v Berlíně a jen tam nabereme lidi a pokračujeme v cestě. Je už poměrně pozdě, takže se choulim do klubíčka na sedačce, že se trochu prospím. V tu chvíli se ze zadní části autobusu začne ozývat nejprve hlasitější mluva, pak už regulerní křik. Koukam, co se děje a jeden z pasažérů, který nastoupil v Berlíně se poměrně sprostě naváží do několika spolucestujících žen se šátky na hlavě. Ty jej nejdřív absolutně ignorují, což jej ještě víc provokuje, takže přidává na sprostotě i hlasitosti, až se jedna z nich zvedne a jde požádat druhého řidiče, aby zjednal pořádek. Druhá žena se zatím snaží agresora slovně zklidnit, zatímco on začíná vypadat, že začne být agresivní i fyzicky. Je to nechutný. Druhý řidič naštěstí učiní všemu přítrž a je klid. Usínám s přemýšlením o tom, kam jsme to v současnosti s tou nenávistí dopracovali...

Dojížíme do Rostocku, kde nás čeká přestup na trajekt. Druhý řidič doběhne zařídit formality do kanceláře a můžeme najet pod semafor a vyčkávat, až nám přijede loď. Za chvíli se v protisměru začnou valit náklaďáky, a když jejich proud ustane, máme zelenou a jedem. Modlim se ke všem svatejm, na trajektu jsem ještě nikdy nejela. Ale aspoň jsem byla Sherlockem řádně poučena, že se musí ven z autobusu a přestěhovat se nahoru na palubu. Sice vím, co dělat, ale netuším kudy a změť náklaďáků všude kolem na mě působí dost tísnivě. Toho si zřejmě všimne muž jdoucí přede mnou, takže na mě mávne, ať ho následuju. Vypadá, že pro něj je to běžná rutina. Vyjdeme o dvě paluby výš, kde už jsou plány celé lodi. Ve chvíli, kdy zjistím, že s námi v podpalubí cestuje i vlak, spadne mi čelist. Chvíli se ještě rozhlížím kolem, než se vydám hledat vyhlídkovou palubu.Zbytek osazenstva bere přednostně útokem bezcelní obchod.

Já si zatím sedám uvnitř, kde je ovšem výhled jen na komín a dávám si půlnoční večeři. Vedle mě usedá ona rodina se ženami v šátku a chvíli potom přichází opět autobusový agresor a snaží se vyprovokovat další konflikt. Naštěstí marně. Přesouvám se na venkovní boční paluby (pendluju z jedné na druhou) a fascinovaně koukám na bílou pěnu, která ubíhá podél lodi. Ženeme se pro mně nepředstavitelnou rychlostí k městu, které září před námi a vzdalujeme se od dalšího osvětleného ostrova za námi. Vpravo na obzoru občas něco stříbrně zabliká z levé paluby zas sleduju další obří lodě, které nás míjí v protisměru. Je to úžasný zážitek, ale trvá sotva 45 minut, než zahlásí, že se máme všichni vrátit do dopravních prostředků. Vyhledám povědomé lidi z našeho autobusu a jim v patách se vrátím. Zkontroluju, že kolo má všechny součástky na místě a jdu se usadit na svoji sedačku. Za chvíli se těsně před námi zvednou obrovská kovová vrata a jsme vyvráceni na pevninu, abychom mohli pokračovat v poslední fázi cesty, kterou kompletně zaspím.

Probouzím se v Kodani, kam přijíždíme téměř na minutu přesně. Pan řidič mi sundá kolo, které opírám mezi desítky dalších o plot u železnice a po přeskupení zavazadel jsem připravená vyrazit. Krosna mi neustále shazuje přilbu do očí, takže se rozhodnu, že kolo povedu. Snažim se najít cestu do hostelu, ale úspěšně se ztratim na mapě, byť na ní mam i vyznačený hostel, ale ten DGI Byen tam nějak přehlídnu, takže jedu uplně na druhou stranu. Zorientuju se až ve chvíli, kdy mám vedle sebe zábavní park Tivoli, který je na uplně druhý straně kolejí. Konečně vím, kde jsem, a protože se mi nechce jít celou cestu zpátky zase pěšky, nasedám na kolo a s přilbou proklatě nízko do čela vyrážím vpřed.

Pak už City public hostel nacházím naprosto bez problémů. Brankou kolem sochy kytaristy vjedu na krásnou rozkvetlou zahradu a parkuju kolo opět mezi desítky jiných a jdu se zapsat. Jsem tu ovšem moc brzo, je sotva 7 ráno a check-in je až od 13, ale je tu možnost zanechat si věci v zamykacích skříňkách ve sklepě v luggage room, pokud ovšem máte vlastní zámek (případně vám ho za 30 DKK půjčí). Super. Přemisťuju se tam, přebalim zavazadla a jsem připravená vyrazit za poznáním do Malmö...

Autor: Klára Kutačová | čtvrtek 6.8.2015 20:22 | karma článku: 14.53 | přečteno: 769x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.90 | Přečteno: 471 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 476 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 283 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1083

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...