Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta do Země zaslíbené - Den nezávislosti

8. 07. 2016 11:49:16
Včera večer se truchlení přehouplo v radost a i my jsme byli pozváni na oslavu Dne nezávislosti. Všude je výzdoba v izraelských barvách, z oken domů i aut vlajou vlajky. Lidé berou přenosné grily do parků a oslavují se sousedy...

Konečně jedno ráno, kdy se budím bez budíku. Je půl 9 a já jsem skvěle odpočinutá. Z kuchyně slyším Johna s A2, takže se taky hrabu z postele a snažím se vytáhnout i S. Aj nám uvaří kafe a připraví snídani - mají tu výbornej chleba. Jako poslední vstává M, a když jsme všichni, začneme plánovat cestu na pláž, že se před odpolední oslavou ještě vykoupeme ve Středozemním moři. Os nám půjčí rohož na ležení na pláži a stínící stan a můžeme vyrazit.

Konečně za bílého dne vidíme další kousek krásného Tel Avivu. Na všech domech visí státní vlajky různých velikostí, vlají i z okýnek kolem projíždějících aut. A skutečně potkáváme i v parku grilující lidi.

Dorážíme k námi hledané pláži s množstvím vyplavených mušlí (to v Rudym moři nebylo), která je obložená lehátky a poměrně dost lidmi. Přejdeme k jednomu lehátku a obratem je u nás chlapík, že za 18 šakalů je naše na celý den. My jsme tu ale maximálně na hodinku, možná dvě, takže si rozkládáme rohož na písek a jdeme se koupat.

Na mě jsou tu moc velké vlny, takže spíš jen stojím po kolena ve vodě a sem tam mi nějaká vlna přeroste přes hlavu. Ostatní si jdou zaplavat do větší hloubky. Z vody pak všichni pozorujeme leteckou přehlídku, která nám probíhá nad hlavou. Vrtulníky, stíhačky... Paráda. Vzhledem k tomu, že jsme během pár minut viděli víc armádních letadel, než jich má celá ČR dohromady, připadám si tu vážně bezpečně. Ne už tak M, která za chvíli vybíhá ven, něco hodně ostrého si zabodla do kloubu od palce na noze. Pěkně jí to oteklo, jen co je pravda. Balíme se k odjezdu, J jde pro auto, S se snaží sehnat trochu ledu a my řešíme, zda jet na pohotovost nebo ne. Nakonec M prohlásí, že to splaskne na klimatizaci a bude zas dobře.

Vracíme se k A2, kde se v rychlosti zcivilizujeme a odsolíme, oblečeme se do nejslušnšějšího oblečení, které máme k dispozici a odcházíme se přidat ke slavícím. Na stole je připraveno několik zeleninových salátů a falafel, pánové smaží maso a kebaby, my chodíme kolem, seznamujeme se, povídáme si, ochutnáváme a obecně si užíváme krásného svátečního dne s velice příjemnými lidí. Nakonec zakotvíme na židlích, Ey dopeče maso a přinese vodnici a Av nanuky.

Aj mezi tím mění saláty za zákusky a kafe. Ochutnáváme tak všechny včera pečené sladkosti a na vytrávení jdeme blbnout s dětmi a nafukovacími mírovými zbraněmi. Samozřejmě to děláme proto, abychom zabavili děti! Společnost se pomalu začíná loučit a my se domlouváme se s A2 a Ef, že vyrazíme na noční výlet do Yaffa.

V Tel avivu je nejprve trochu problém, kde zaparkovat, protože vyhlédnutá parkoviště jsou přes noc jen pro rezidenty, ale nakonec jedno skutečně najdeme a vyrazíme na obhlídku starého města. Většina věcí je zavřená, ale měly by být otevřené některé restaurace. Av nám dává výklad a přes vyhlídku na rozzářený Tel Aviv se vydáváme do starých uliček. Ty jsou značené podle Zvěrokruhu. Začínáme u Ryb a i Blížence najdem. Přejdeme až dolů do přístavu, projdeme si ho a vrátíme se k restauracím. Usadíme se u venkovních stolečků před jednou z nich a dáme si pití a něco malého k jídlo.

Vracíme se v pozdějších nočních hodinách.

Autor: Klára Kutačová | pátek 8.7.2016 11:49 | karma článku: 18.23 | přečteno: 450x

Další články blogera

Klára Kutačová

Zbabělec na útěku kolem světa

Sedím v zapadlé vesnice La Junta v Chile. Jsem měsíc na cestě (o které stále věřím, že povede kolem celého světa) a sem tam se naskytne ideální příležitost k zamyšlení.

9.2.2017 v 17:34 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 587 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 5.

Překračujeme hranice do Norska a směřujeme na Narvik, ze kterého už jsou naše vysněné Lofoty vlastně za rohem.

28.10.2016 v 14:00 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 236 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 4.

Hola, hola, Kiruna volá! A hned po ní národní park Abisko, kde se konečně chystáme naší uspěchanou cestu zpomalit.

18.10.2016 v 20:03 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 276 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 3.

Plán dnešního dne je dojet do nejsevernějšího města Švédska - Kiruny. Nicméně Jumper na to má trochu jiný názor, než my.

5.10.2016 v 18:48 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 331 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 867 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 9:"V létě vozím turisty,v zimě basy s vodkou",říká JUDR Č.

Po devítihodinové plavbě na škuneru Volnyj napříč Bajkalem se při ústí velké řeky Barguzin ubytováváme u pohostinné rodiny Černovových, dostáváme masívní večeři a s chutí vstupujeme do očistné ruské baně i s březovými metličkami.

19.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 235 | Diskuse

Klára Hájek Velinská

Pohoda a relax v krásných saunách

Tyto lázně a sauny jsme navštívili náhodou při cestě naším karavanem z Erdingu. Měli jsme den volna a rozhodli se nepospíchat domů a prodloužit si tak náš saunovací výjezd poznáním dalších termálních lázní.

18.9.2017 v 13:58 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 283 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Vzpomínky na Afriku

Seděl jsem na plážovém baru a uslyšel ruštinu. Což ještě neznamenalo, že by ten turista musel být z Ruska. A právě to mě zajímalo. Do Egypta se přece přímo z Ruska nelétá.

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.80 | Přečteno: 595 | Diskuse
Počet článků 195 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 953

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před sedmi lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.