Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 2.

3. 10. 2016 19:53:50
Druhý den naší severské dovolené se nesl primárně ve znamení trhání kilometrů směrem na sever Švédska, abychom se co nejvíce přiblížili vysněným Lofotám...

Nad ránem se spustí šílený liják, který se sice s rozedněním uklidní, ale sluníčko se rozhodne, že co do výhřevné funkce, prozatím bude stávkovat. Vzhledem k tomu, že lůžková úprava přežila prvotní zatěžkávací zkoušku na jedničku, moc se nám z vyhřátého pelíšku nechce. Nakonec nás ale přesvědčí příjezd dalšího auta. Než vylezeme, přeskládáme věci a uvaříme čaj, už jsou tu auta dvě. Sherlock k snídani dojídá tousty a ani mě se nechce špinit nádobí, takže volím variantu instantní kaše přelité přímo v sáčku. Sice to chutná trochu kovově místo malinově, ale aspoň nemusim jít drhnout ešák. Nicméně to nikomu moc nedoporučuju.

V 10 ráno je nejvyšší čas vyrazit, dorazil totiž školní autobus plný pubertální mládeže a z aut vystupují skupinky místních hipsterů. Dnešní směr je jasný - Sundsvall, což znamená cestu přes přibližně 1/3 Švédska, pořád po E4 a za 140 km na kruháči zase rovně.

Celý den stavíme maximálně na svačiny a záchod, i když se většinou z jednoho, a nebo druhého stane nakonec delší fotopauza. Sluníčko konečně pořádně vylezlo a je až neuvěřitelné teplo, takže odkládám boty a užívám si bosochůze.

Podél silnice pak potkáváme spoustu zajímavostí a architektonických skvostů, místy bláznivou výzdobu na kruháčích, a nebo třeba celé Čínské město. Ale mě nejvíc fascinuje ta úžasná příroda. Březové háje střídají mokřady, husté lesy, zelené louky a zlatá pole, ve kterých stojí sem tam červený domeček, občas žlutý, místy bílý a zcela výjimečně modrý. A nad tím vším úžasně modrá obloha.

Sundsvall projíždíme ještě za světla a uháníme dál, ale se západem slunce vyvstane opět nutnost nalezení vhodného místa k nocování. Sherlock ukazuje na jedno pěkné parkoviště, kde už stojí dva obytňáky, ale že prý jedeme dál a v nejhorším se sem vrátíme. Opět se snaží najít něco poblíž národního parku, což se ukáže jako marný boj. Ve chvíli, kdy dojedeme na odporné parkoviště uprostřed ničeho (nebo spíš uprostřed dost temnýho lesa), začnu poměrně důrazně protestovat. Tady bych se totiž v noci neodvážila vylézt ani na záchod. A když to srovnám s tím parkovištěm, co jsme minuli, nenápadně dokopu Sherlocka, ať jedeme zpátky. Cestou si ještě udělám pár fotek, Sherlock mi téměř přejede nohu a konečně dojíždíme na nocležiště. Parkoviště se nachází před městem Ullanger na silnici E4.

Dobře jsme s tím návratem udělali. Je tu veškeré potřebné vybavení. Informační panel, stůl s lavičkami, toalety a dokonce i venkovní "bazén" vyhrazený v jezeře Prästtjärnen. Co víc si přát? Tedy za mně minimálně to, abychom tu zastavili rovnou a mohla jsem si to tu nafotit za západu slunce... Ale holt to počká do rána.

Po lehké procházce kolem vody jdeme vařit těstoviny s omáčkou, které nejsou z nejhorších, následně odcházím umýt nádobí a je čas nachystat spaní. Vedle nás dva němci staví stan, což jim nezávidíme ani v nejmenším. My jen házíme moskitiéru na otevřené okno, přicvakneme jí magnetem ze Čtyřlístku a dobrou noc...

Autor: Klára Kutačová | pondělí 3.10.2016 19:53 | karma článku: 12.31 | přečteno: 289x

Další články blogera

Klára Kutačová

Zbabělec na útěku kolem světa

Sedím v zapadlé vesnice La Junta v Chile. Jsem měsíc na cestě (o které stále věřím, že povede kolem celého světa) a sem tam se naskytne ideální příležitost k zamyšlení.

9.2.2017 v 17:34 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 587 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 5.

Překračujeme hranice do Norska a směřujeme na Narvik, ze kterého už jsou naše vysněné Lofoty vlastně za rohem.

28.10.2016 v 14:00 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 236 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 4.

Hola, hola, Kiruna volá! A hned po ní národní park Abisko, kde se konečně chystáme naší uspěchanou cestu zpomalit.

18.10.2016 v 20:03 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 276 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 3.

Plán dnešního dne je dojet do nejsevernějšího města Švédska - Kiruny. Nicméně Jumper na to má trochu jiný názor, než my.

5.10.2016 v 18:48 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 331 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 866 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 9:"V létě vozím turisty,v zimě basy s vodkou",říká JUDR Č.

Po devítihodinové plavbě na škuneru Volnyj napříč Bajkalem se při ústí velké řeky Barguzin ubytováváme u pohostinné rodiny Černovových, dostáváme masívní večeři a s chutí vstupujeme do očistné ruské baně i s březovými metličkami.

19.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 235 | Diskuse

Klára Hájek Velinská

Pohoda a relax v krásných saunách

Tyto lázně a sauny jsme navštívili náhodou při cestě naším karavanem z Erdingu. Měli jsme den volna a rozhodli se nepospíchat domů a prodloužit si tak náš saunovací výjezd poznáním dalších termálních lázní.

18.9.2017 v 13:58 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 283 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Vzpomínky na Afriku

Seděl jsem na plážovém baru a uslyšel ruštinu. Což ještě neznamenalo, že by ten turista musel být z Ruska. A právě to mě zajímalo. Do Egypta se přece přímo z Ruska nelétá.

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.80 | Přečteno: 595 | Diskuse
Počet článků 195 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 953

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před sedmi lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.