10 otázek o cestování
Luu over the ocean ve svém článku odpovídá na 10 otázek, kterí jí byly položeny a v závěru sama jiných deset pokládá a nominuje 9 cestovatelských blogů. A k tomu dodává, že poslední místo nechá pro někoho, kdo se ho chopí. A já se tedy tímto chápu a odpovídám na její otázky.
1. Jaká je tvá nejoblíbenější cestovatelská historka?
Historek je mraky a většinu jsem jich tady i zaznamenala, ale vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce, zmíním tu o oslavě Vánoc v roce 2010. Sešli jsme se v Íránském Yazdu v hotelu Silk Road s cestovateli z celého světa na plánovanou vánoční večeři. Většina z nás se tam rozjela z jiných koutů země, aby byla se Scottem, kterého jsme tam potkali a zanechali několik dnů/týdnů před tím, a který měl po autonehodě polámané nohy, seděl na vozíku a tedy neměl šanci se kamkolv přesunout. Obsluha hotelu se strašně snažila, aby všechno bylo dokonalé, radila se s námi, jaké zvyky máme, co by nám udělalo radost. Nakonec se rozhodli, že to pojmou co nejblíže Británii. Udělali krásnou výzdobu, stromek, dárky...
Vpustili Jamese do kuchyně, aby napekl tradiční sušenky. Ohlásili nám, že se bude podávat krocan, o půlnoci vánoční dort, budou se zpívat anglické koledy. A dokonce nám i sehnali Bibli, abychom si z ní u slavnostní večeře mohli číst. Bible byla ovšem německá a neustále jí vnucovali mě, že jsme s Německem sousedi, tak tomu musim rozumnět. Večer v 8 jsme se sešli u ozdobeného stolu, popřáli si krásné Vánoce a k tomu nám hrál místní hudebník na nějaký strunný nástroj.
Po koncertu jsme mohli vyrazit k jídlu, které bylo přichystáno. Byla to několikachodová hostina, každý si nandal to, na co měl chuť. A k tomu nám nejprve hrálo Last Christmas, které plynule přešlo do písní Boba Marleyho. Chvíli jsme na sebe tak nějak nevěřícně koukali, pak jsme se rozesmáli a jen obsluha nechápala, co se děje. Přece se tak moc snažili nám najít Vánoční písně.
2. Máš nějaké místo, které se ti moc líbilo, ale už by ses na něj nevrátila? Proč?
Nurata. Nádherný výhled na oázu z přilehlých hor s pohádkovým západem slunce, krásná procházka za východu slunce druhý den. Ale celou noc hmyz, blechy, štěnice... Vlastně celý Uzbekistán je takové moje nikdy víc. Bylo tam krásně, ale ta byrokracie... Brrr.
3. Ve kterém z (ne)navštívených měst si umíš představit žít?
Z navštívených určitě v Bergenu. To byla láska na první pohled, i když tam prý neustále prší. Ale takhle nádherně barevný a čistý město mě fascinovalo. Stejně tak Stavanger, Malmö a Kodaň. Ano přiznávám, jsem zamilovaná do Skandinávie. A z těch nenavštívených a mimo skandinávských asi v Douglasu na ostrově Man. (Miluju sever!!!)
4. Jaké jsou tvé cestovatelské nezbytnosti?
Nezbytnosti? Rozhodně foťák, bez toho si připadam jako bez rukou. Je to moje motivace k tomu, abych i v případě, že jsem utahaná jak kotě šla ještě ven, abych si prohlídla ještě další kus města... Cestovní deník a tužka, protože mam mizernou paměť. A v neposlední řadě dřevěná ryba do vlasů. Více jsem se o tom rozepisovala tady: http://kutacova.blog.idnes.cz/c/468937/moje-male-cestovni-tradice.html
5. Jaké věci tě nejvíce vytáčí při cestování/létání?
Kverulanti. Letíte na dovolenou, těšíte se a do toho posloucháte někoho, jak si stěžuje uplně na všechno. Třeba na to, že u nízkonákladovky si musí platit na palubě pití? Nebo, že letuška nemluví Česky. Přes mraky neni vidět zem, nebo naopak nejsou mraky... Že je kyselo moc kyselí, bramborák moc bramborovej, na Sahaře moc písku, v moři slaná voda, na slunci vedro, za deště mokro, takhle jsme si to neobjednali... Jednoduše ty lidi, který vás dokážou otrávit během pár minut. A pak taky lidi, co maj tendence z letadla vystupovat hned v tu chvíli, kdy se dotkne země. Znáte to ne? Letadlo přistane a šup, už se tvoří fronta v uličce. A lidi, co seděj u okna se snaží do ní narvat taky, prorážej dav kolem sebe a pak si poklepávaj na hodinky, že už tu jako paka stojí 5 minut a nemůžou ven.
6. Jaké jsou tři nejvytouženější položky na tvém bucket listu?
Stačí jedna - cesta kolem světa! No dobře, tak jen tři... Sakra, to je těžký vybrat. Ale když jinak nedáte: Japonsko, Kanada a Gabon.
7. Jakou nejriskantnější věc jsi zažila/udělala při cestování?
Nejriskantnější, co jsem zažila bylo rozhodně přepadení od pána, co chtěl půjčit opasek (měl kalhoty u kolen, co jiného mohl chtít?). To jsem si až nějak zpětně uvědomila, že pokud bych nezvládla utéct, tak bych se domů asi živá nevrátila.
Nejriskantnější, co jsem udělala vědomě byl asi výlet z Bergenu na protilehlý ostrov s vykloubeným kolenem. Sotva jsem mohla chodit a stejně jsem se vydala na 30 km dlouhou cestu. A protože se mi nechtělo jít pořád po silnici, hledala jsem i jiný varianty a málem sletěla z mokrý skály.
8. Sbíráš pohledy, magnetky, sněžítka, nebo cokoliv jiného při svých cestách?
Pohledy sbírám z cest ostatních i těch svých a sama je hojně posílám, pokud na to mám finance. Většinou sbírám drobnosti, jako jsou kamínky nebo si kupuju drobné suvenýry, které jsou typické pro tu danou zemi. A když na to mám, tak si kupuji i něco na sebe. A pak si na batoh našiju vlajku navštívené země.
9. Máš oblíbenou cestovatelskou knihu nebo film?
Já jsem spíš na Sci-fi a detektivky. Ráda se kouknu na cestovatelský dokument, ale nemám jeden konkrétní. (Reklama na Go Pro je taky dost dobrá.) Ze seriálů mám ráda Survivor, ten mě třeba přived k tomu, že jsem se zamilovala do Gabonu.
10. Píšeš si cestovní deník? Jakou formou si zapisuješ zážitky?
Píšu. Jsem grafoman. Vozím si s sebou sešit, do ktrerého píšu uplně všechno. Den po dni, zážitek po zážitku. Občas to pak dopisuju ještě doma podle fotek, ale většinu se snažím zaznamenávat už na cestě. K tomu si přikládám všechny vstupenky, účtenky, pohledy, listy, kytky, obrázky a jiný "placatý věci", který si pak lepim mezi fotky do fotoalba, takže v deníku jsou jen moje kecy a sem tam nějaký obrázek, který vypadá, jako když ho malovalo tříleté dítě, takže je nikde nezveřejňuju.
Nyní bych měla nominovat dalších deset blogerek (teda netuším, proč jen blogerek, chlapi přece taky blogujou), ale protože žádné osobně neznám, nechám to jen tak volně v prostoru, jestli se toho někdo chopí. A jak?
Odpovězte na 10 otázek
Je fajn zmínit, kdo je položil, ale není to nutné.
Vytvořte dalších 10 otázek pro dalších 10 blogů/ek.
Moje otázky:
1. Na jakém "nej" místě jste nocoval/a?
2. Jak nejbláznivěji Vám kde zkomolili jméno?
3. Jakou nejzvláštnější jídlo jste ochutnal/a?
4. Cestujete sám/sama?
5. Co s sebou určitě nezapomenout na cestu kolem světa?
6. Jak se na cestách domlouváte?
7. Využíváte služeb cestovky, nebo radši jezdíte po vlastní ose?
8. Podle čeho volíte cíl další cesty?
9. Koho byste na svých cestách (ne)chtěl/a potkat?
10. Vozíte s sebou něco, čím přiblížíte lidem ve světě Českou republiku?
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 5.
Camping Mougas - Saians cca 35 km. Stále pokračuji v cestě podél oceánu do Santiaga a jako obvykle si trochu pobloudím a část cesty si dokonce zopakuji.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 4.
Caminha - Camping Mougas cca 32 km. Překračuji hranice do 20. a posledního státu mojí cesty - Španělska. Camino dnes vede jednou z nejkrásnějších částí při pobřeží Atlantského oceánu.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 3.
Viana do Castelo - Caminha. Oficiálně by to měla být cesta na 28 km. Díky bloudění to ale bylo zřejmě o dost víc...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 2.
Esposende Marinhas - Viana do Costelo (cca 25 km). Včera jsem se rozhodla, že nebudu trhat kilometrické rekordy a pojedu každý den do 30 km. Času mám dost a chci si cestu víc užít.
Klára Kutačová
Když se vládní představitelé vysmívají vlastním nařízením...
... a všem lidem, kteří je stále dodržují, ať už z vlastního přesvědčení, anebo čistě z obavy z možných sankcí.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 1.
Konečně vyrážím na Svatojakubskou cestu. Nebo už jsem na ní možná vyrazila v lednu a jen to vzala oklikou přes Jižní a Severní Ameriku a Jihovýchodní Asii? Těžko říct. Ale dnes odjíždím z Porta sněrem k Santiágu...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 0. Porto
Po pěti letech plánování a odkládání, protože mi do toho vlezlo něco jiného, se vydávám na Svatojakubskou cestu. Na tom nejhorším dopravním prostředku, jaký jsem si na takovou cestu mohla zvolit - na skládacím kole z Bangkoku.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Z Yangonu do Porta
Čeká mě poslední den v Myanmaru a následně přesun s dvěma přestupy zpět do Evropy. Moje cesta kolem světa se pomalu, ale jistě chýlí ke konci...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Yangon (Myanmar)
Poslední místo, které jsem se rozhodla v Myanmaru navštívit je Rangún. Bývalé hlavní město, ze kterého následně budu pokračovat zpět do Evropy...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Bagan (Myanmar)
Včera večer jsem dojela do jednoho z nejznámějších míst Myanmaru - do Baganu, kde se chystám navštívit Buddhistické chrámy, kterých je tu několik tisíc.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Z Mandalay do Baganu (Myanmar)
Nacházím se v Myanmarském městě Mandalay, kde jsem se z důvodu nemoci zasekla o den víc, než jsem měla v plánu a čeká mě přejezd k tisíci chrámům v Baganu.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Tam na cestě k Mandalay (Myanmar)
Z Niaungshwe se potřebuji dostat zpět do Kalawu a z něj do města Manadalay, kde chci primárně navštívit most U-Bein - nejdelší teakový most světa.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - trek k jezeru Inle den 3. (Myanmar)
Třetí a poslední den výletu k jezeru Inle. Čeká nás půl dne chůze, jízda po jezeře a návštěva několika místních tradičních dílen.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - trek k jezeru Inle den 2. (Myanmar)
Náš pochod k jezeru Inle pokračuje. Včerejších 30 km mi přišlo jako příjemná procházka, ani mě ráno moc nebolí nohy, ale to, co nás čeká dnes, bude výzva.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - trek k jezeru Inle (Myanmar)
Včera jsem dojela do malého městečka Kalaw v horách Shanského státu, kam většina turistů jezdí právě proto, aby se odsud vydala na dvou, nebo třídenní pěší výlet k jezeru Inle. Mě čeká jeho třídenní varianta...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 5.
I když většina dnešního dne nebyla na kole, ale v pohodlném VIP autobusu směrem do hor v Shanském státu. Mířím do městečka Kalaw, ze kterého vede třídenní trek směrek k jezeru Inle.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 4.
Včera jsem dojela do Mawlamyine a dnes se chystám vydat na téměř celodenní projížďku tímto moc pěkným městem, než se vydám na další cesty na sever Barmy.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 3.
Čeká mě cesta z Hpa An do Mawlamyine. Část cesty už mám projetou na motorce, zbytek je velká neznámá.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 2.
1. den jsem dojela z hraničního města Myawaddy do malého městečka Kawkareiku a dnes mě čeká přejezd do Hpa An, kde se chci den až dva zdržet.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 1.
Sedím v nočním autobusu z Bangkoku na hranice s Myanmarem, který mám v plánu přejet na kole. Sama nevím, proč mě taková věc vůbec napadla a jestli vůbec půjde realizovat. Ale za pokus to stojí...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 283
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1083x
Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.
Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.
A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...
Seznam rubrik
- Lofoty 2016
- Země zaslíbená
- Po stopách Nikdykde
- Neuschwanstein
- Norsko 2013
- Tyrkysová země II.
- Tyrkysová země III
- Ze života s Chrtem v nouzi
- Nessie na výletě
- Jak jsme (ne)bydlely
- Pochod Marodů - Nízké Tatry
- Expedice Absurdistán
- (Sou)žití s fofrklacky
- Šifrovačky s Dogtopusem
- Výlety po ČR
- Skandinávské bloudění 2015
- Tyrkysová země I.
- Nezařazené
- Osobní
- Cesta kolem světa