Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

O sportu a Plachtařském mistrovství

18. 08. 2013 18:09:11
Nikdy jsem nechápala, co lidi vede k tomu, že sledují sport v televizi a vlastně ani ty, co se vydávali na stadiony a sportoviště... A nakonec jsem se i já stala fanykou a samozřejmě jsem si vybrala sport, který se vlastně reálně vůbec sledovat nedá.

Nikdy jsem nebyla sportovní fanoušek, spíš naopak... V roce 1998 mě sestra vytáhla v nehoráznou raní dobu z postele, a že prý jdeme koukat na hokej. Naštěstí měla dost rozumu na to, aby si s sebou vzala peřinu, takže zatímco ona fascinovaně hypnotizovala těžkooděnce na bruslích, já se zavrtala do peřin, a když 3/4 republiky řvalo „GÓOOOOL“ já spokojeně spala pod konferenčním stolkem a bylo mi to uplně jedno.

O pár let později jsme s holkama z gymplu sem tam sledovaly, jak se kluci okopávaj při fotbale, nebo jak si podráží nohy hokejkou, když se snaží ukořistit děravej plastovej míček, ale přiznejme si to na rovinu, nebylo to kvůli sportu, ale kvůli tomu, že polovina z nich neměla na sobě trička.

A aby toho nebylo málo, tak ve sportovně založené rodině svého expřítele jsem si vždycky připadala, jako největší ignorant a dodnes netuším, jak se jmenuje ten divnej kulečník, kde se hraje se spoustou červených koulí, na který jsme koukali.

Ale nakonec jsem si i já zamilovala dva sporty, na které se hezky kouká – tanec, protože se při něm lidi vznáší a plachtění, protože to je tanec ve vzduchu.

Popravdě řečeno, sledování plachtění je trochu podobný sledování šachovýho turnaje. Na začátku si prohlédnete hráče, respektive piloty a letadla, a pak už všechny informace stačí sledovat na internetu, případně spát a čekat na výsledek. Jenomže kolem létání je uplně jiná atmosféra, než v celém zbytku (nejen sportovního) světa. Žádná šílená rivalita, jednoduše jednou skončí v poli ten, podruhé zas onen, nebo ona, hlavně že je na konci dne se o čem bavit a čemu (komu) se zasmát. Je fajn se dostat k takové skupině lidí a je jedno, jestli jste ve vzduchu, nebo čekáte na zemi.

Ráda pozoruju letadla kroužící v oblacích a sním o tom, že jednou taky poletím. Jednou, až... Už několik let se vždycky našlo nějaký až, který se mi pořád nedaří splnit.

Tak jsem alespoň zase vyrazila fotit na další závody, tentokrát na Plachtařské mistrovství do Vysokýho Mýta, abych si užila válení ve voňavý posekaný trávě. Abych cítila vítr od vrtulí Zlínů, Čmeláků a Cessen, který vynáší do oblak jednoho větroně za druhým a s řevem hodným traktoru se zas vrací pro další. Abych mohla hodiny čekat na letišti, až se zas vrátí zpátky a konečně bude co fotit. Abych se mohla bosa prohánět se psem po přistávací ploše, pomáhat tlačit letadla, seznamovat se s lidma, mazlit se s místní kočkou, péct bábovku s pudinkem, sledovat západ slunce a vycházející hvězdy. Spát na gauči, co pamatuje nejspíš ještě první letecký pokusy bratrů Mongolfiérů, mít polštář pod křídlem od modelu dvojplošníku. Vidět, jak se celý letiště probouzí do novýho dne, jak se všichni natěšeně řadí do fronty a čekají, až budou moct najet na start, kde je diriguje rozespalej Sokolík s hrnkem nedopitýho čaje v ruce...


Bylo to 24 hodin pryč z Prahy, pryč z reality, ze který čim dál tim víc chci už napořád zmizet. Uletět.

DSC_8406.JPG

DSC_8415.JPG

DSC_8424.JPG

DSC_8500.JPG

DSC_8506.JPG

DSC_8550.JPG

DSC_8554.JPG

DSC_8570.JPG

DSC_8582.JPG

DSC_8586.JPG

DSC_8617.JPG

DSC_8656.JPG


Více fotek na mém fotoprofilu: tady a tady

Autor: Klára Kutačová | neděle 18.8.2013 18:09 | karma článku: 12.09 | přečteno: 390x

Další články blogera

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 2.

1. den jsem dojela z hraničního města Myawaddy do malého městečka Kawkareiku a dnes mě čeká přejezd do Hpa An, kde se chci den až dva zdržet.

9.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 274 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 1.

Sedím v nočním autobusu z Bangkoku na hranice s Myanmarem, který mám v plánu přejet na kole. Sama nevím, proč mě taková věc vůbec napadla a jestli vůbec půjde realizovat. Ale za pokus to stojí...

7.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 398 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Bangkokem na kole i na lodi

Můj pobyt v Bangkoku se blíží skoro ke konci. Kolo mám a čekám už jen na víza do Barmy, takže se automaticky nabízí možnost, že se v mezičase po okolí projedu na svém novém přibližovadle.

2.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 249 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Návrat do Bangkoku

Z Laosu se vracím zpátky do Thajska. Tedy konkrétně zase do Bangkoku, abych si vyzvedla kolo, zařídila Myanmarská víza a tak...

16.12.2019 v 16:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 313 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Jiří Gono

13 rad pro začínající i pokročilé běžce

Začít běhat můžete v jakémkoliv věku. Odměnou vám bude lepší fyzička, dobrá nálada, závist okolí a pravděpodobně i spousta nových přátel. Ať už běháte nebo o tom teprve přemýšlíte, tak se vám následující rady budou hodit.

17.1.2020 v 17:18 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 378 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Jak jsem vystudovala čínská bojová umění na univerzitě v Číně

V Číně můžete bez nadsázky vystudovat magisterský obor například v plavání nebo ve fotbale. Já se zařadila mezi hrstku cizinců, kteří si odnesli doktorát z oboru zvaného Tradiční čínské sporty, tedy z čínských bojových umění.

16.1.2020 v 16:16 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 708 | Diskuse

Petr Horký

Zápisník zuřivého Sparťana: Pýcha s pádem a mlýny stále melou.

Přípravy na třeskuté jaro kupodivu probíhají v netřeskutých (ne)mrazech. Spousta klubů s menším a malým rozpočtem může tedy tuhle zimu výrazně ušetřit. A co ušetří můžou vrazit do třeba do posil. Protože zatím se nic extra neděje.

14.1.2020 v 10:49 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 273 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Další íránský sportovec dal vale totalitnímu režimu ajatolláhů

A ne sportovec ledajaký – medailová naděje pro OH. Přesněji: sportovkyně, první a zatím jediná íránská držitelka cenného olympijského kovu. Kimiya Alizadeová, bronzová v taekwondu na Hrách v Riu 2016.

12.1.2020 v 19:20 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 493 | Diskuse

Karel Trčálek

Jediným Čechem, který má šanci stát se nejlepším sportovcem světa, je Karel Trčálek

Řekněte sami, je to normální? Pan Nožička si zveřejnění o čtvrt na sedm článek a ještě není ani sedm a já si taky zveřejním článek, který se jmenuje úplně stejně! Přinejmenším jeden z nás by se měl určitě léčit, já to říkám pořád!

8.1.2020 v 18:59 | Karma článku: 26.63 | Přečteno: 1128 | Diskuse
Počet článků 265 Celková karma 16.81 Průměrná čtenost 1094

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...

Najdete na iDNES.cz