Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Cestou necestou za svými sny...

2. 10. 2013 20:50:17
Bloudím neznámem, poznávam cizí kultury, flákam se po světě, jezdim na dovolenou... Nedávno jsem si na zeď pořídila velkou mapu světa a začala si na ní lepit modrý praporky do zemí, který chci navštívit, červený do zemí, kde jsem byla a hnědý do těch, kde sem se aspoň na chvilku mihla, když jsem v nich třeba přestupovala a nebo jima aspoň projížděla. (K tomu teď zvažuju další barvu. Pro země, kde chcu aspoň chvíli pracovat, asi to bude žlutá.) A jak se tak ty modrý (ne)mění na červený, začínam si trochu připadat, že hraju svuj soukromej cestovatelskej Pandemic, kde se místo nemocí šíří touha po dalším cestování.

Jedu do jedný země, tam potkam pár lidí, popovídam si s nima a jakmile se vrátim, tak místo jednoho červenýho praporku lepim deset modrejch. A když k tomu pár dní před odletem na sever potkam člověka, kterej má naprosto perfektní fotky z Afriky a umí o tom i vyprávět, tak musim odlepit ten velkej kříž přes celej kontinent a modrý praporky už se začínaj rozlejzat i tam. A pak stačí jedna Transtrabantí přednáška a je to celý v kelu – asi sem si měla koupit rovnou tu mapu, co byla celá laděná do modra, ušetřila bych za samolepky.

Každej den se koukam na svý sny, vzpomínam na to, co bylo a těšim se na to, co teprve bude. Nejnovější vzpomínky jsou momentálně z Norska. Z cesty, která vždycky byla takovej trochu záložní plán – byla to pro mně jedna ze zemí, kam se rozhodně jednou podívam, až k tomu bude příležitost, až se mi nebude chtít jinam, až budu v důchodu, až naprší a uschne - věřte mi, že těch „až“ bylo fakt hodně. No a nakonec se během tří měsíců seběhla spousta naprosto nečekanejch událostí, některý pozitivní, některý negativní, a ve finále místo toho, abych 1. srpna sedla na kolo a dojela z Tours do Santiaga de Compostela, (což měla být osamělá 1 500 km dlouhá cesta, na kterou jsem se strašně těšila, a kterou jsem já - která zásadně nikdy nic neplánuju - plánovala přes půl roku), jsem nakonec 11. září odletěla s klukama do Bergenu. Nicméně díky tomu, že se mi občas během chůze stalo, že jsem šla na jednu stranu a moje koleno přesně na tu opačnou, jsem se musela vzdát veškerých vyhlídek na pochod přes Hardangerviddu, kam se chystali oni a poměrně urychleně se rozhodnout pro jinou variantu. (Není nad to se 3 týdny před dovolenou zinvalidnit...)

Nakonec musím říct, že to pro mně byla nečekaně úžasná cesta. Já, která se staršně bojim vody, jsem se plavila po vodách Atlantiku a obdivovala lodě v přístavech. Viděla jsem malinkatej kousek z obrovský země a občas si připadala víc ztracená, než když jsem bloudila po Iránu. Na tejden jsem se stala součástí uplně jinýho světa v zemi, o kterej jsem si myslela, že se od tý naší přece nemůže tak moc lišit. A taky jsem celou dobu fotila sanitky a začala jsem zcela vážně uvažovat, že po škole se sem podívam na trochu delší dobu – v zelený kombinéze a žlutý vestičce.

DSC_9652.JPG

DSC_9866.JPG DSC_0076.JPG

DSC_0075.JPG

DSC_9730.JPG

Autor: Klára Kutačová | středa 2.10.2013 20:50 | karma článku: 9.87 | přečteno: 403x

Další články blogera

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 2.

1. den jsem dojela z hraničního města Myawaddy do malého městečka Kawkareiku a dnes mě čeká přejezd do Hpa An, kde se chci den až dva zdržet.

9.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 274 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 1.

Sedím v nočním autobusu z Bangkoku na hranice s Myanmarem, který mám v plánu přejet na kole. Sama nevím, proč mě taková věc vůbec napadla a jestli vůbec půjde realizovat. Ale za pokus to stojí...

7.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 398 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Bangkokem na kole i na lodi

Můj pobyt v Bangkoku se blíží skoro ke konci. Kolo mám a čekám už jen na víza do Barmy, takže se automaticky nabízí možnost, že se v mezičase po okolí projedu na svém novém přibližovadle.

2.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 249 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Návrat do Bangkoku

Z Laosu se vracím zpátky do Thajska. Tedy konkrétně zase do Bangkoku, abych si vyzvedla kolo, zařídila Myanmarská víza a tak...

16.12.2019 v 16:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 313 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Pavel Liprt

Bešeňová a Drevený artikulárny kostol Svätý Kríž

Při našich cestách si vybíráme místa, kde se nachází nějaká zajímavá socha, kaple či kostel. Jinak tomu nebylo ani v případě výletu na Slovensko do obce Bešeňová, která leží v srdci kraje zvaném Liptov.

18.1.2020 v 8:22 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 275 | Diskuse

Helena Králová

Z kanceláře na jachtu - poprvé na lodi

Na jachtu mě přivedla především má cestovatelská vášeň, která začala za dob studií na vysoké škole a absolvování programu Erasmus v Řecku. Následovala cesta na Nový Zéland, kde jsem byla půl roku, a poté návrat do tepla kanceláře.

17.1.2020 v 15:39 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 719 | Diskuse

Jan Tomášek

Předvánoční Letovice

Necelých dvanáct volných hodin mezi směnami, což si tedy z Brna nezajet někam nedaleko, například do Letovic. Na to, že budou za pár dnů vánoce, počasí zrovna nevypadá, ale alespoň zaujme jeden tématický obrázek na nádraží.

16.1.2020 v 10:42 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 254 | Diskuse

Peter Krivda Soliwarski

Potulky LXIV - Kőszeg /H/

...akýsi pán umýval okná v náprotivnom dome a sem tam zaznamenával prechádzajúcich, obzerajúcich, fotiacich, ale nedal sa rušiť. Veď bol máj a v máji by mali byť okná číro priepustné všetkému krásnu...

15.1.2020 v 19:12 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Lněnička

České dráhy zrušily zpáteční jízdenky

Možná s touto zprávou přicházím s křížkem po funuse, ale já jsem té zprávě, kterou mi sdělila manželka, když po mně chtěla, abych podepsal petici právě proti tomuto zrušení, nechtěl věřit.

13.1.2020 v 16:05 | Karma článku: 29.99 | Přečteno: 2601 | Diskuse
Počet článků 265 Celková karma 16.81 Průměrná čtenost 1094

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...

Najdete na iDNES.cz