Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Hydrofob v zemi Vikingů aneb NORSKO 2013 - V.

14. 10. 2013 18:35:45
Počasí je sice trochu ubrečené, ale i tak vyrážím na další průzkum Stavangeru. Pořád je tu totiž spoustu věcí k objevování.

Dneska mě nepřišla vzbudit kočka, takže spokojeně spim až do půl 9. Ke snídani opět vařim porridge a k němu si dam zbytek mlíka od včera. Je bez chuti a vůně. Prostě jen bíle obarvená voda. A já myslela, že horší než to, co se prodává v Čechách se jinde vyskytnout nemůže. Chvíli uvažuju, že pudu nahoru na kopec přepadnout jednu z těch krav, co se tam pasou, ale nakonec zvolim variantu procházky kolem jezera. Čekam, jestli se od někud vylíhne Janni, ale když už je skoro půl 11 tak, usoudim, že je asi někde pryč, takže si pučuju klíče a vyrážim ven.

DSC_0336.JPG

Tentokrát už směr jakžtakž trefim, ale i tak zvládnu zabloudit díky stavbě nějaký sportovní haly. Staveniště obejdu ze špatný strany a docela dost si zajdu podél nějaký ošklivý hlavní silnice. Na druhou stranu se díky tomu dostanu na moc pěknej kruhovej nadchod pro chodce a z něj přímo do parku kolem jezírka. (Přímo po vyšlapané cestě dírou v plotě...)

Obcházet ho celý nebudu, protože ta cesta, po který jsem se chtěla původně vydat, vypadá dost rozčvachtaně a já mam boty, do kterejch teče jak horem, tak bokem. Místo toho volim trochu víc zpevněnou cestu, která vede přibližně k té cyklostezce, po které jsem šla včera. Na cyklostezku se ale nenapojim, místo toho projdu po cestičce kolem hřbitova, vidim část islámskýho pohřbu a pak už mezi baráčkama mířim zpátky domů a vymýšlim, co na oběd. Vítězí gulášová polívka s bramborama, kteý se chystam jít koupit, ale k mému velkému překvapení zjišťuju, že obchod má zavřeno. Tak nic, tak těstoviny, aspoň se jich zbavim, ať to jak pako zas nevezu do Čech. Janni mi později vysvětluje, že ze zákona tu všechny obchody nad 100 metrů čtverečních musí být v neděli zavřené. Jen doufam, se tohohle v ČEchách taky nedočkáme...

Jsem doma, vařim a Janni se vylíhne z ložnice, a že mi přeje dobré ráno. Okey a já myslela, že tu neni. Tak mu rovnou nabízim půlku oběda, ale prej je na něj moc brzo.

Po jídle mi nabídne výlet ke třem mečům, což je obrovskej pomník bitvy, co se tu udála v roce 872, a která měla za následek sjednocení tří království do jednoho. To nejde odmítnout, takže za chvíli odjíždíme.

DSC_0348.JPG

Jedeme kousek po pobřeží a asi za 5 minut jsme tam. Počasí už od pohledu nic moc, ale venku to teprve stojí za to. Fouká šílenej vichr, takže mam během pár vteřin omrzlej obličej i ruce, až se skoro bojim, že v nich neudržim foťák. Ale aspoň si potvrdim, že ta mikina, co jsem dostala je hoodně teplá. Pomník obejdu ze všech stran, prostřídáme se s dalšíma fotekchtivejma turistama a ačkoliv se mi tu fakt líbí, tak za pár minut zbaběle prcham zpátky do tepla auta s otázkou, jak se sakra řiká tomuhle nechutnýmu počasí. „Léto.“ odpoví Janni s klidem stejně ledovým, jako je vítr kolem.

DSC_0356.JPG

Domů jedeme jinou cestou, kousek odsud je totiž Vikingská vesnice. Tam zastavujeme a jdeme si jí projít. Za polozemními kamennými domy se střechou porostlou trávou se tyčí obrovský moderní bytovky. Zajmavej kontrast, se kterym si tu nikdo asi moc neláme hlavu. A do toho se tu pase stádo ovcí, který nás netečně pozorujou, když mezi nima procházíme k domku, kterej je přístupnej i z vnitřku. Tady je expozice starého Vikingského bydlení. Ohniště, postele s kožešinama... V dalším domě bydlej v půlce ovce a ve zbytku je ukázka living history. Paní Vikingová tu za tučnou finanční odměnu učí lidi rozdělávat oheň pazourkem, což si čistě z finančních důvodů necham ujít a jdeme radši ven. Tam vidíme Vikinga vylézajícího z plechové budky, tak se s ním Janni zapovídá, zatímco já si vyběhnu nahoru na kopec od kama by měl být dobrý výhled a trochu mě překvapí, že jsem téměř na stejnym místě, kde sem byla včera, když jsem zabloudila.

DSC_0371.JPG

„Sbíham“ dolů, aby na mě Janni nemusel dlouho čekat. Ten mě vezme na okružní jízdu kolem kravských ohrad a diví se, kde sem se tu včera vzala, vzhledem k tomu, že to je uplně na druhý straně, než kam sem chtěla jít. No jo, jsem holt talent. Co dodat?

DSC_0383.JPG

Doma na nás čeká kočka, způsobně na gauči a ne u mně v pokoji, což mě poměrně překvapuje, vzhledem k tomu, jak moc si oblíbila pobyt mezi mými svršky. Ale jakmile mě vidí, tak mě jde oblažovat svojí přítomností. Chvíli útočí na smyčku ze suchýho zipu, co mam na nabíječce na telefon, a když ho podruhý schodí na zem, tak radši vyrobim mašli na niti, se kterou si s radostí hraje.

DSC_0388.JPG

Když pak sedíme s Jannim u večeře, kterou uvařil, tak mi tu mašli dokonce přiaportuje jak pes a chce si hrát. Ta kočka je fakt divná! Když zjistí, že si s ní nebudu ani hrát, ani se dělit o jídlo, snaží se nejdřív uraženě odpochodovat na svuj polštář a spálí si u toho ocas o svíčku, aby nakonec tryskem běhala sem a tam z místnosti do místnosti. To by nebylo až tak divný, kdyby každej ten běh nebyl zakončenej vyškrábáním se po závěsu na garniž, kde chvíli visela, než spadla dolů, aby to samý zopakovala v druhý místnosti. A vydržela to páchat asi půl hodiny a vůbec jí nevadilo, že jí sedim v cestě. Nakonec se radši seberu a prchnu do postele, než riskovat, že mi přistane na hlavě koule spálenejch chlupů.

DSC_0401.JPG

Autor: Klára Kutačová | pondělí 14.10.2013 18:35 | karma článku: 12.32 | přečteno: 532x

Další články blogera

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 2.

1. den jsem dojela z hraničního města Myawaddy do malého městečka Kawkareiku a dnes mě čeká přejezd do Hpa An, kde se chci den až dva zdržet.

9.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 274 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 1.

Sedím v nočním autobusu z Bangkoku na hranice s Myanmarem, který mám v plánu přejet na kole. Sama nevím, proč mě taková věc vůbec napadla a jestli vůbec půjde realizovat. Ale za pokus to stojí...

7.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 398 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Bangkokem na kole i na lodi

Můj pobyt v Bangkoku se blíží skoro ke konci. Kolo mám a čekám už jen na víza do Barmy, takže se automaticky nabízí možnost, že se v mezičase po okolí projedu na svém novém přibližovadle.

2.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 249 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Návrat do Bangkoku

Z Laosu se vracím zpátky do Thajska. Tedy konkrétně zase do Bangkoku, abych si vyzvedla kolo, zařídila Myanmarská víza a tak...

16.12.2019 v 16:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 313 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Pavel Liprt

Bešeňová a Drevený artikulárny kostol Svätý Kríž

Při našich cestách si vybíráme místa, kde se nachází nějaká zajímavá socha, kaple či kostel. Jinak tomu nebylo ani v případě výletu na Slovensko do obce Bešeňová, která leží v srdci kraje zvaném Liptov.

18.1.2020 v 8:22 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 275 | Diskuse

Helena Králová

Z kanceláře na jachtu - poprvé na lodi

Na jachtu mě přivedla především má cestovatelská vášeň, která začala za dob studií na vysoké škole a absolvování programu Erasmus v Řecku. Následovala cesta na Nový Zéland, kde jsem byla půl roku, a poté návrat do tepla kanceláře.

17.1.2020 v 15:39 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 720 | Diskuse

Jan Tomášek

Předvánoční Letovice

Necelých dvanáct volných hodin mezi směnami, což si tedy z Brna nezajet někam nedaleko, například do Letovic. Na to, že budou za pár dnů vánoce, počasí zrovna nevypadá, ale alespoň zaujme jeden tématický obrázek na nádraží.

16.1.2020 v 10:42 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 254 | Diskuse

Peter Krivda Soliwarski

Potulky LXIV - Kőszeg /H/

...akýsi pán umýval okná v náprotivnom dome a sem tam zaznamenával prechádzajúcich, obzerajúcich, fotiacich, ale nedal sa rušiť. Veď bol máj a v máji by mali byť okná číro priepustné všetkému krásnu...

15.1.2020 v 19:12 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Lněnička

České dráhy zrušily zpáteční jízdenky

Možná s touto zprávou přicházím s křížkem po funuse, ale já jsem té zprávě, kterou mi sdělila manželka, když po mně chtěla, abych podepsal petici právě proti tomuto zrušení, nechtěl věřit.

13.1.2020 v 16:05 | Karma článku: 29.99 | Přečteno: 2601 | Diskuse
Počet článků 265 Celková karma 16.81 Průměrná čtenost 1094

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...

Najdete na iDNES.cz