Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O penězích a cestování

5. 06. 2016 17:48:46
Chápu, že finanční stránka cesty je pro hodně lidí poměrně zásadním ukazatelem. Pro mě taky, když nemám ani na letenku do onoho místa, těžko bych měla na to, abych tam nějakou dobu přežila.

Pakliže tam nejlevnější ubytování stojí na noc tolik, kolik beru jako měsíční plat, zřejmě se tam taky hned nepohrnu. Je logické, že člověk, který má například zájem o letenku do stejného místa, kde jsem byla, se zeptá na cenu. Pro představu, jestli by na to měl, nebo ne. O tom psát nechci. Chci psát o svém prvním setkání s novinkou: Cena jako ukazatel kvality prožité dovolené.

Právě jsem se vrátila z další cesty, plná zážitků a naprosto bezbřehého nadšení, které ovšem poměrně rychle zchladily otázky některých lidí kolem. "Jak ses měla?" Nadechuju se, že řeknu, co všechno skvělého jsem zažila, dostanu se maximálně k: "Báječně, třeba jsem...". "Jo, no jo, ale kolik tě to stálo?" Vydechuju. Zkouším udělat nějaký rychlý propočet, plácnu částku, která by +/- mohla odpovídat a jako reakce se mi dostává: "Jenom? To asi za moc nestálo, co?" Následuje soucitný pohled. Přiznávám, že na to už nemám moc co odpovědět. Kolik tisíc značí kvalitu? Je to tisíc na den, nebo to musí být dva? Existuje nějaká tabulka na základě příjmů a výdajů, která ukazuje, jak moc si to člověk užil?

Přiznávám, že cestuju co nejvíc nízkonákladově, čistě z toho důvodu, že nemám na rozhazování. Ano, radši poletím uprostřed noci (protože to stojí i o pár tisíc míň) a zaplatím si bydlení v pokoji s dalšími 20 lidmi a nějakým tím hmyzím obyvatelstvem (doma se pak odbleším), abych mohla na zajímavém místě strávit o pár dní víc, než abych se týden válela v pětihvězdičkovém hotelu. Tenhle přístup není pro každého, to se dá snadno pochopit.

Při příštím rozhovoru tedy cenu trochu nadasdím a hele. "Fakt jo? To muselo bejt skvělý!" Tazatel se nad mojí odpovědí rozzáří, já se rozzářím v očekávání, že už se třeba dostaneme k tomu, co zajímavého jsem viděla. A ono prd: "No jo, ale kde na to bereš?!" Začne si mě prohlížet, jestli jsem třeba nebyla minulej tejden ve zprávách, jako hledaná osoba, co přepadla 3 banky a dvě pošty a já si v tu chvíli rovnou říkám, že jsem měla být zticha. "No kde? V práci přece." A rázem tu máme vtípky na téma, kde asi tak pracuju. Perlovka celkem vede. Ha ha ha.

Ve finále to ještě bývá završeno dotazem, proč nejezdim s cestovkou, jako NORMÁLNÍ lidi? Snažím se to pořád dokola vysvětlovat. Že jsem schopná si všechny věci, které zařizuje cestovka, zařídit sama. Nejsem závislá na práci někoho jiného. Vyberu si všechno přesně podle svých představ, rozhoduju se z minuty na minutu, jak se mi zrovna zlíbí. Ale protože v dnešní době už asi opravdu jako argument fungují jen ty proklaté peníze, začínám se omezovat na: PROTOŽE JE TO LEVNĚJŠÍ!

O to víc si kolem sebe vážím lidí, kteří nemají potřebu všechno převádět na peníze. Pro mě je totiž hodnota těch v životě nejdůležitějších věcí penězi nevyčíslitelná. A nebo za chvíli začneme přepočítávat na peníze i přátele? Lásku k rodině? Západy slunce? Polibek od milované osoby? Letní déšť? Hvězdnou oblohu?

Autor: Klára Kutačová | neděle 5.6.2016 17:48 | karma článku: 20.67 | přečteno: 671x

Další články blogera

Klára Kutačová

Zbabělec na útěku kolem světa

Sedím v zapadlé vesnice La Junta v Chile. Jsem měsíc na cestě (o které stále věřím, že povede kolem celého světa) a sem tam se naskytne ideální příležitost k zamyšlení.

9.2.2017 v 17:34 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 596 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 5.

Překračujeme hranice do Norska a směřujeme na Narvik, ze kterého už jsou naše vysněné Lofoty vlastně za rohem.

28.10.2016 v 14:00 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 239 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 4.

Hola, hola, Kiruna volá! A hned po ní národní park Abisko, kde se konečně chystáme naší uspěchanou cestu zpomalit.

18.10.2016 v 20:03 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 281 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 3.

Plán dnešního dne je dojet do nejsevernějšího města Švédska - Kiruny. Nicméně Jumper na to má trochu jiný názor, než my.

5.10.2016 v 18:48 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 337 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 224 | Diskuse

Regina Karasová

Boubín

S manželem si vyjet na cesty znamená obvykle malý turistický horror .. a nejinak tomu bylo i tentokrát, asi před měsícem, týden po vichřici Herwart, při výletu na vrch Boubín a stejnojmenný prales .

17.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 222 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 7. Díl: Co navštívit na cestě do Baskicka - Německo

V příštích třech dílech bych se rád zmínil o několika lokalitách, které nejsou tak zprofanované, ale dle mého soudu rozhodně za návštěvu stojí. Začnu od Německa.

17.11.2017 v 8:20 | Karma článku: 11.88 | Přečteno: 173 | Diskuse

Michal Dokoupil

V oáze Hedvábné stezky

Stejně jako po celá tisíciletí karavany Hedvábné stezky, i my jsme na naší cestě Čínou zastavovali v pouštních oázách, abychom se osvěžili po dlouhých kilometrech strávených v písečné krajině.

16.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 185 | Diskuse

Petra Brabencová

Benátská ,,socka"

Vaporetto, je vlastně takový vodní autobus - až na to, že je to loď! Má několik linek a kdo je v Benátkách poprvé má pocit, že je to složitější než metro v New Yorku.

16.11.2017 v 10:24 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 195 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 956

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před sedmi lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.