O penězích a cestování
Pakliže tam nejlevnější ubytování stojí na noc tolik, kolik beru jako měsíční plat, zřejmě se tam taky hned nepohrnu. Je logické, že člověk, který má například zájem o letenku do stejného místa, kde jsem byla, se zeptá na cenu. Pro představu, jestli by na to měl, nebo ne. O tom psát nechci. Chci psát o svém prvním setkání s novinkou: Cena jako ukazatel kvality prožité dovolené.
Právě jsem se vrátila z další cesty, plná zážitků a naprosto bezbřehého nadšení, které ovšem poměrně rychle zchladily otázky některých lidí kolem. "Jak ses měla?" Nadechuju se, že řeknu, co všechno skvělého jsem zažila, dostanu se maximálně k: "Báječně, třeba jsem...". "Jo, no jo, ale kolik tě to stálo?" Vydechuju. Zkouším udělat nějaký rychlý propočet, plácnu částku, která by +/- mohla odpovídat a jako reakce se mi dostává: "Jenom? To asi za moc nestálo, co?" Následuje soucitný pohled. Přiznávám, že na to už nemám moc co odpovědět. Kolik tisíc značí kvalitu? Je to tisíc na den, nebo to musí být dva? Existuje nějaká tabulka na základě příjmů a výdajů, která ukazuje, jak moc si to člověk užil?
Přiznávám, že cestuju co nejvíc nízkonákladově, čistě z toho důvodu, že nemám na rozhazování. Ano, radši poletím uprostřed noci (protože to stojí i o pár tisíc míň) a zaplatím si bydlení v pokoji s dalšími 20 lidmi a nějakým tím hmyzím obyvatelstvem (doma se pak odbleším), abych mohla na zajímavém místě strávit o pár dní víc, než abych se týden válela v pětihvězdičkovém hotelu. Tenhle přístup není pro každého, to se dá snadno pochopit.
Při příštím rozhovoru tedy cenu trochu nadasdím a hele. "Fakt jo? To muselo bejt skvělý!" Tazatel se nad mojí odpovědí rozzáří, já se rozzářím v očekávání, že už se třeba dostaneme k tomu, co zajímavého jsem viděla. A ono prd: "No jo, ale kde na to bereš?!" Začne si mě prohlížet, jestli jsem třeba nebyla minulej tejden ve zprávách, jako hledaná osoba, co přepadla 3 banky a dvě pošty a já si v tu chvíli rovnou říkám, že jsem měla být zticha. "No kde? V práci přece." A rázem tu máme vtípky na téma, kde asi tak pracuju. Perlovka celkem vede. Ha ha ha.
Ve finále to ještě bývá završeno dotazem, proč nejezdim s cestovkou, jako NORMÁLNÍ lidi? Snažím se to pořád dokola vysvětlovat. Že jsem schopná si všechny věci, které zařizuje cestovka, zařídit sama. Nejsem závislá na práci někoho jiného. Vyberu si všechno přesně podle svých představ, rozhoduju se z minuty na minutu, jak se mi zrovna zlíbí. Ale protože v dnešní době už asi opravdu jako argument fungují jen ty proklaté peníze, začínám se omezovat na: PROTOŽE JE TO LEVNĚJŠÍ!
O to víc si kolem sebe vážím lidí, kteří nemají potřebu všechno převádět na peníze. Pro mě je totiž hodnota těch v životě nejdůležitějších věcí penězi nevyčíslitelná. A nebo za chvíli začneme přepočítávat na peníze i přátele? Lásku k rodině? Západy slunce? Polibek od milované osoby? Letní déšť? Hvězdnou oblohu?
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 5.
Camping Mougas - Saians cca 35 km. Stále pokračuji v cestě podél oceánu do Santiaga a jako obvykle si trochu pobloudím a část cesty si dokonce zopakuji.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 4.
Caminha - Camping Mougas cca 32 km. Překračuji hranice do 20. a posledního státu mojí cesty - Španělska. Camino dnes vede jednou z nejkrásnějších částí při pobřeží Atlantského oceánu.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 3.
Viana do Castelo - Caminha. Oficiálně by to měla být cesta na 28 km. Díky bloudění to ale bylo zřejmě o dost víc...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 2.
Esposende Marinhas - Viana do Costelo (cca 25 km). Včera jsem se rozhodla, že nebudu trhat kilometrické rekordy a pojedu každý den do 30 km. Času mám dost a chci si cestu víc užít.
Klára Kutačová
Když se vládní představitelé vysmívají vlastním nařízením...
... a všem lidem, kteří je stále dodržují, ať už z vlastního přesvědčení, anebo čistě z obavy z možných sankcí.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Rodinný dům, Hradec nad Svitavou
Hradec nad Svitavou, okres Svitavy
3 650 000 Kč
- Počet článků 283
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1083x
Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.
Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.
A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...
Seznam rubrik
- Lofoty 2016
- Země zaslíbená
- Po stopách Nikdykde
- Neuschwanstein
- Norsko 2013
- Tyrkysová země II.
- Tyrkysová země III
- Ze života s Chrtem v nouzi
- Nessie na výletě
- Jak jsme (ne)bydlely
- Pochod Marodů - Nízké Tatry
- Expedice Absurdistán
- (Sou)žití s fofrklacky
- Šifrovačky s Dogtopusem
- Výlety po ČR
- Skandinávské bloudění 2015
- Tyrkysová země I.
- Nezařazené
- Osobní
- Cesta kolem světa