Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta do Země zaslíbené - Den nezávislosti

8. 07. 2016 11:49:16
Včera večer se truchlení přehouplo v radost a i my jsme byli pozváni na oslavu Dne nezávislosti. Všude je výzdoba v izraelských barvách, z oken domů i aut vlajou vlajky. Lidé berou přenosné grily do parků a oslavují se sousedy...

Konečně jedno ráno, kdy se budím bez budíku. Je půl 9 a já jsem skvěle odpočinutá. Z kuchyně slyším Johna s A2, takže se taky hrabu z postele a snažím se vytáhnout i S. Aj nám uvaří kafe a připraví snídani - mají tu výbornej chleba. Jako poslední vstává M, a když jsme všichni, začneme plánovat cestu na pláž, že se před odpolední oslavou ještě vykoupeme ve Středozemním moři. Os nám půjčí rohož na ležení na pláži a stínící stan a můžeme vyrazit.

Konečně za bílého dne vidíme další kousek krásného Tel Avivu. Na všech domech visí státní vlajky různých velikostí, vlají i z okýnek kolem projíždějících aut. A skutečně potkáváme i v parku grilující lidi.

Dorážíme k námi hledané pláži s množstvím vyplavených mušlí (to v Rudym moři nebylo), která je obložená lehátky a poměrně dost lidmi. Přejdeme k jednomu lehátku a obratem je u nás chlapík, že za 18 šakalů je naše na celý den. My jsme tu ale maximálně na hodinku, možná dvě, takže si rozkládáme rohož na písek a jdeme se koupat.

Na mě jsou tu moc velké vlny, takže spíš jen stojím po kolena ve vodě a sem tam mi nějaká vlna přeroste přes hlavu. Ostatní si jdou zaplavat do větší hloubky. Z vody pak všichni pozorujeme leteckou přehlídku, která nám probíhá nad hlavou. Vrtulníky, stíhačky... Paráda. Vzhledem k tomu, že jsme během pár minut viděli víc armádních letadel, než jich má celá ČR dohromady, připadám si tu vážně bezpečně. Ne už tak M, která za chvíli vybíhá ven, něco hodně ostrého si zabodla do kloubu od palce na noze. Pěkně jí to oteklo, jen co je pravda. Balíme se k odjezdu, J jde pro auto, S se snaží sehnat trochu ledu a my řešíme, zda jet na pohotovost nebo ne. Nakonec M prohlásí, že to splaskne na klimatizaci a bude zas dobře.

Vracíme se k A2, kde se v rychlosti zcivilizujeme a odsolíme, oblečeme se do nejslušnšějšího oblečení, které máme k dispozici a odcházíme se přidat ke slavícím. Na stole je připraveno několik zeleninových salátů a falafel, pánové smaží maso a kebaby, my chodíme kolem, seznamujeme se, povídáme si, ochutnáváme a obecně si užíváme krásného svátečního dne s velice příjemnými lidí. Nakonec zakotvíme na židlích, Ey dopeče maso a přinese vodnici a Av nanuky.

Aj mezi tím mění saláty za zákusky a kafe. Ochutnáváme tak všechny včera pečené sladkosti a na vytrávení jdeme blbnout s dětmi a nafukovacími mírovými zbraněmi. Samozřejmě to děláme proto, abychom zabavili děti! Společnost se pomalu začíná loučit a my se domlouváme se s A2 a Ef, že vyrazíme na noční výlet do Yaffa.

V Tel avivu je nejprve trochu problém, kde zaparkovat, protože vyhlédnutá parkoviště jsou přes noc jen pro rezidenty, ale nakonec jedno skutečně najdeme a vyrazíme na obhlídku starého města. Většina věcí je zavřená, ale měly by být otevřené některé restaurace. Av nám dává výklad a přes vyhlídku na rozzářený Tel Aviv se vydáváme do starých uliček. Ty jsou značené podle Zvěrokruhu. Začínáme u Ryb a i Blížence najdem. Přejdeme až dolů do přístavu, projdeme si ho a vrátíme se k restauracím. Usadíme se u venkovních stolečků před jednou z nich a dáme si pití a něco malého k jídlo.

Vracíme se v pozdějších nočních hodinách.

Autor: Klára Kutačová | pátek 8.7.2016 11:49 | karma článku: 18.23 | přečteno: 453x

Další články blogera

Klára Kutačová

Zbabělec na útěku kolem světa

Sedím v zapadlé vesnice La Junta v Chile. Jsem měsíc na cestě (o které stále věřím, že povede kolem celého světa) a sem tam se naskytne ideální příležitost k zamyšlení.

9.2.2017 v 17:34 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 596 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 5.

Překračujeme hranice do Norska a směřujeme na Narvik, ze kterého už jsou naše vysněné Lofoty vlastně za rohem.

28.10.2016 v 14:00 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 239 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 4.

Hola, hola, Kiruna volá! A hned po ní národní park Abisko, kde se konečně chystáme naší uspěchanou cestu zpomalit.

18.10.2016 v 20:03 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 281 | Diskuse

Klára Kutačová

S Jumperem (Galakticznym) na Lofoty - den 3.

Plán dnešního dne je dojet do nejsevernějšího města Švédska - Kiruny. Nicméně Jumper na to má trochu jiný názor, než my.

5.10.2016 v 18:48 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 337 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 224 | Diskuse

Regina Karasová

Boubín

S manželem si vyjet na cesty znamená obvykle malý turistický horror .. a nejinak tomu bylo i tentokrát, asi před měsícem, týden po vichřici Herwart, při výletu na vrch Boubín a stejnojmenný prales .

17.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 222 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 7. Díl: Co navštívit na cestě do Baskicka - Německo

V příštích třech dílech bych se rád zmínil o několika lokalitách, které nejsou tak zprofanované, ale dle mého soudu rozhodně za návštěvu stojí. Začnu od Německa.

17.11.2017 v 8:20 | Karma článku: 11.88 | Přečteno: 173 | Diskuse

Michal Dokoupil

V oáze Hedvábné stezky

Stejně jako po celá tisíciletí karavany Hedvábné stezky, i my jsme na naší cestě Čínou zastavovali v pouštních oázách, abychom se osvěžili po dlouhých kilometrech strávených v písečné krajině.

16.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 185 | Diskuse

Petra Brabencová

Benátská ,,socka"

Vaporetto, je vlastně takový vodní autobus - až na to, že je to loď! Má několik linek a kdo je v Benátkách poprvé má pocit, že je to složitější než metro v New Yorku.

16.11.2017 v 10:24 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 195 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 956

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před sedmi lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.