Úterý 21. ledna 2020, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. ledna 2020 Běla

Cesta kolem světa - Vientiane

20. 11. 2019 14:00:00
Poslední zastávka v Laosu je jeho hlavní město. Z více stran jsem slyšela, že to je město naprosto odporné, ale letím z něj do Bangkoku, tak se tu chci alespoň trochu porozhlédnout.

2. června 2017

Dopoledne výlet po chrámech ve Vang Viengu a pak už hurá na autobus. Nejdřív nás opět sváží minibus, ale tentokrát nás přesadí do velkého autobusu s papírovými roletami v oknech.

Cesta do hlavního města Vientiane je docela pohodová a ničím zvláštní. Když tedy nepočítám různá zajímavá vozidla. Třeba motorku prodejce zlatých rybiček.

Ve Vientiane jsem si zamluvila hostel u Mekongu. Nebo spíš hotel, který ale poskytuje ubytování i v dormitoru. Ten je poměrně velký a jsem tu opět jediná ženská. No, dvě noci to snad zvládnu a přežiju. Jen to bude chtít trochu vyvětrat, je tu šílený smrad.

Odkládám si věci a jdu ulovit něco na večeři. Kousek od hotelu jsou noční trhy, lidé tu cvičí Zumbu, létají s padáky a vůbec si užívají docela živě večera. Obhlédnu si pár stánků a zamířím k jednomu z nich. Dávám si nudle s masem a zeleninou, je to naprosto výborné. A poprvé tady někomu nechávám za jídlo peníze navíc protože chci a ne proto, že si o ně prostě řekne. Navíc se na mě paní celou dobu usmívala.

U vedlejšího stánku si dám ještě palačinku s banánem a kondenzovaným mlékem a i tady platím jen to, co mají napsané na stánku. Že by přece jen někde byli slušní obchodníci? Zatím se mi Vientiane líbí.


Vracím se do hotelu spát, na druhý den jsem si opět vymyslela půjčení kola, abych si objela ty nejzajímavější památky tady. Ale moc toho nenaspím neb je v pokoji dost rušno.


3. června 2017

Ráno si dám rychlosnídani, půjčím si na recepci kolo a vyrážím do města. Opět mě už od začátku příjěmně překvapuje. Téměř na každém rohu je tu nějaký Buddhistický chrám. Liší se od sebe občas jen v drobných detailech. Co mají společné je bohatá a krásná výzdoba.

Jedu dál k dalšímu velkému chrámu s obří sochou ležícího Buddhy před ním.

U oblouku Patuxai jsem svědkem zatčení dvou kluků, kteří se fotili s nějakou rudou vlajkou. Do té doby jsem měla pocit, že tu rudé vlajky (se srpem a kladivem) docela frčí, ale těžko říct, co na ní měli oni.

Odpoledne si dám výlet po břehu Mekongu, Na jedné straně tu stojí obří luxusní hotely a na straně druhé staré vybydlené koloniální budovy, pár téměř zbořených restaurací a jedna s Českou vlajkou a fotbalovými dresy jako hlavní výzdobou.

U místa na trhy je obří socha a pomalu, ale jistě se tu začínají chystat obchodníci na večer. Stánky mají zaparkované podél cesty a posupně je dotahují na místa. Na druhém břehu v Thajsku je pořádný slejvák, tak si chvíli sednu a pozoruju ho, když to začne vypadat, že se přesune i sem, jdu se na chvíli schovat do hotelu na terasu.

Večer trávím opět na nočním trhu s večeří a sladkou palačinkou na závěr.

Autor: Klára Kutačová | středa 20.11.2019 14:00 | karma článku: 20.03 | přečteno: 434x

Další články blogera

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 2.

1. den jsem dojela z hraničního města Myawaddy do malého městečka Kawkareiku a dnes mě čeká přejezd do Hpa An, kde se chci den až dva zdržet.

9.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 279 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Myanmarem na kole den 1.

Sedím v nočním autobusu z Bangkoku na hranice s Myanmarem, který mám v plánu přejet na kole. Sama nevím, proč mě taková věc vůbec napadla a jestli vůbec půjde realizovat. Ale za pokus to stojí...

7.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.09 | Přečteno: 400 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Bangkokem na kole i na lodi

Můj pobyt v Bangkoku se blíží skoro ke konci. Kolo mám a čekám už jen na víza do Barmy, takže se automaticky nabízí možnost, že se v mezičase po okolí projedu na svém novém přibližovadle.

2.1.2020 v 14:00 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 250 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Návrat do Bangkoku

Z Laosu se vracím zpátky do Thajska. Tedy konkrétně zase do Bangkoku, abych si vyzvedla kolo, zařídila Myanmarská víza a tak...

16.12.2019 v 16:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 313 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Alena Šnajdrová

Co mě v Norsku zaujalo

Kdysi dávno v pubertě jsem zarytě tvrdila, že každá reakce je lepší než žádná reakce - tedy i ta záporná. Sice jsem za ty roky spoustu věcí přehodnotila, ovšem pravda je, že Norsko mě v žádném ohledu nenechalo chladnou.

21.1.2020 v 0:03 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 1054 | Diskuse

Libor O. Novotný

Duhové hory - nejbarevnější pohoří na světě

Fotky z čínských Duhových hor jste už určitě viděli. A téměř jistě jste jim nevěřili, protože byly nepřirozeně přibarvené. A to je škoda, protože jsou úžasné i bez přibarvování, které jim ubírá na důvěryhodnosti a zbytečně škodí.

20.1.2020 v 15:00 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 328 | Diskuse

Pavel Liprt

Bešeňová a Drevený artikulárny kostol Svätý Kríž

Při našich cestách si vybíráme místa, kde se nachází nějaká zajímavá socha, kaple či kostel. Jinak tomu nebylo ani v případě výletu na Slovensko do obce Bešeňová, která leží v srdci kraje zvaném Liptov.

18.1.2020 v 8:22 | Karma článku: 16.34 | Přečteno: 289 | Diskuse

Helena Králová

Z kanceláře na jachtu - poprvé na lodi

Na jachtu mě přivedla především má cestovatelská vášeň, která začala za dob studií na vysoké škole a absolvování programu Erasmus v Řecku. Následovala cesta na Nový Zéland, kde jsem byla půl roku, a poté návrat do tepla kanceláře.

17.1.2020 v 15:39 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 763 | Diskuse

Jan Tomášek

Předvánoční Letovice

Necelých dvanáct volných hodin mezi směnami, což si tedy z Brna nezajet někam nedaleko, například do Letovic. Na to, že budou za pár dnů vánoce, počasí zrovna nevypadá, ale alespoň zaujme jeden tématický obrázek na nádraží.

16.1.2020 v 10:42 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 265 Celková karma 16.82 Průměrná čtenost 1094

Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...

Najdete na iDNES.cz