Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 3.

Viana do Castelo - Caminha. Oficiálně by to měla být cesta na 28 km. Díky bloudění to ale bylo zřejmě o dost víc...

4. srpna 2017

Ráno mě budí čilý ruch odcházejících. Já si v klidu v posteli počkám, až se vše téměř vylidní, jdu si do jídelny sníst bagetu s nutelou na snídani a po jídle naložit kolo. Před ubytovnou je příhodná lavička, která nakládání dost napomůže, ale i tak to zas trvá věčnost. Počasí stále nic moc, více k tomu nic než k moc, protože opět poprchává. Jako nejlepší variantu oděvu volím tričko a kraťasy. Sice je mi nejdřív trochu zima, ale mám v plánu zahřát se pohybem.

Žluté šipky zvládnu ztratit už ve městě, protože mě zavedou ke schodům a ve snaze se těmto vyhnout, zabloudím. Smiřuji se s tím, že budu muset jet kus po silnici a cestou se dobře rozhlížet, jestli se mi podaří opět vrátit na stezku. Po silnice se jede sice výborně, ale i tak co nejčastěji odbočuji do kukuřičných polí v okolí, když tam vidím nadějnou cestu.

Konečně tam taky vidím skupinu asi 10 lidí, takže se zaraduji, že jsem tu správně! Oni se zas radují, že vidí mě, protože jim to dává naději, že se jim podařilo konečně najít cestu. Společně se tedy vydáváme k silnici a chvíli se marně rozhlížíme. 12 zmatených poláků a já. Já alespoň vím naprosto přesně kde a kdy jsem se ztratila (ne, že by m to k něčemu bylo), oni vůbec netuší. Jen mi vypráví, že museli spát v nějakém předraženém ubytování, protože se nevešli do albergue, a že už toho mají od včera tak trochu plné zuby. Naprosto chápu, že se ode mě oddělí, jakmile zahlédnou první kavárnu. Já bych si kafe sice taky dala, ale můj čím dál víc omezenější rozpočet říká jasné ne. Takže jedu dál, jednou tu značku najít musím a třeba to bude dřív než v Caminze. Nebo Santiagu…

V malém městečku, které potkám cestou se u hasičů ptám na cestu a rovnou je poprosím o razítko. Trochu je to překvapí, ale nakonec přijde šéf stanice a Credencial mi orazí. Další razítko dostanu v baru vedle. Sice jsem si myslela, že je budu sbírat hlavně v kostelech, ale zatím vedou spíš ty hospody.

Projíždím městečkem a pod sebou vidím oceán a podél něj vedoucí cestu. Vracím se tedy kousek zpět, přejíždím most a konečně nacházím značku. Šedá obloha a rozbouřený oceán je úžasná podívaná. Dovoluji si několik kochacích zastávek.

Podél pobřeží pak dojedu až do Caminhy, kde je jediný problém s hledáním Albergue. Sice jsem si včera radši stáhla offline mapu do maps.me, ale já jsem schopná spolehlivě zabloudit i tak. Na druhý pokus ale správnou odbočku najdu a k ubytovně dojíždím chvíli před polednem.

Samozřejmě je ještě zavřená. Zatím tu se mnou je jeden pár poláků, kterým se ale nechce čekat, takže pokračují na odpolední trajekt, zatímco já odkládám kolo, sedám si do stínu na lavičku, abych v klidu poobědvala a čekám, až se dveře ubytovny otevřou.

Po nějaké době přijde jeden Slovinec (E) a Polka (B), takže se dáme společně do řeči. Každý mluví svým jazykem, a když zrovna fakt netušíme, co to znamená, pomůžeme si angličtinou. Je to celkem zábava. Postupně se naše čekají slovanská skupinka rozroste, když dorazí ještě Slovák J,se kterým se známe už od včera, skupina zbloudilých Poláků a pár Rusů. Pak už to ale začne být takový jazykový mišmaš, že jsem ráda, že se můžeme jít postupně všichni zapsat a ubytovat. Jinak by mi totiž asi explodovala hlava.

Ubytovna je v podstatě ve sklepních prostorách, má malou kuchyňku s jídelnou, jednu místnost s palandami a dvoje sprchy. Tam se ihned tvoří velká fronta. Chvíli vyčkávám, než se taky zařadím. V této sprše je ovšem dobré mít s sebou nějakého parťáka, který se pravidelně pohybuje a rozsvěcuje fotobuňku, která reaguje pouze na pohyb za rohem u umyvadel, ale ne ve sprchovém koutě. Anebo se musíte jít sprchovat s čelovkou.

Po sprše se převlékám do čistého  a jdu se projít po městě, do večera moře času a ještě nejsem až tak unavená, že bych jako ostatní zalehla hned do postele a spala.

Nejdřív se jdu podívat, zda je otevřený kostel (je) a bude razítko (není), následně jdu nahoru na kopec k dalšímu kostelu, kde je výhled na soutok řek. Druhou stranou se pak vracím zas do ubytovny. Cestou se zastavím v supermarketu pro večeři a svačinu na zítra.

V albergue si najdu příhodný hrnec a vařím si těstoviny s červenou omáčkou. V tu chvíli k recepci, která je naproti přijde mladá holčina s maminkou a řeší, že už je jen jedno volné místo. Ptám se, jestli když jí nechám svojí postel, budu moct přespat na karimatce v jídelně. Paní recepční s tím souhlasí. Nakonec se domluvíme tak, že já půjčím karimatku oné slečně, protože je jí žinantní mě vyhnat z postele. Vzhledem k tomu, že ony pokračjí do vnitrozemí a budou vycházet brzo ráno, domluvíme se, že mi karimatku ráno nechá někde srolovanou v kuchyňce a já si jí vyzvednu, až budu odcházet.

Po jídle se vracím ke své posteli. Na židli leží hrozen vína a k němu dostanu pokyn, že prý mám jíst. Takže já včera meloun, J dneska hrozny, nedostatkem vitamínů tu asi neumřeme. Večer pak povídáme o cestovatelských zážitcích až do poměrně pozdních hodin, protože ráno jede první trajekt až v 10, takže není proč brzo vstávat a kam spěchat. Jedině, že by se chtěl člověk napojit na centrální variantu, která vede přes most do vnitrozemí. To mě ale ani trochu neláká, já si chci užít ještě ty výhledy na oceán, dokud to půjde. I za cenu toho, že zítra budu muset přežít asi 20 minut na lodi.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Klára Kutačová | úterý 28.7.2020 17:30 | karma článku: 16,00 | přečteno: 450x
  • Další články autora

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 5.

Camping Mougas - Saians cca 35 km. Stále pokračuji v cestě podél oceánu do Santiaga a jako obvykle si trochu pobloudím a část cesty si dokonce zopakuji.

6.8.2020 v 14:00 | Karma: 17,80 | Přečteno: 585x | Diskuse| Cestování

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 4.

Caminha - Camping Mougas cca 32 km. Překračuji hranice do 20. a posledního státu mojí cesty - Španělska. Camino dnes vede jednou z nejkrásnějších částí při pobřeží Atlantského oceánu.

29.7.2020 v 21:42 | Karma: 19,75 | Přečteno: 497x | Diskuse| Cestování

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 2.

Esposende Marinhas - Viana do Costelo (cca 25 km). Včera jsem se rozhodla, že nebudu trhat kilometrické rekordy a pojedu každý den do 30 km. Času mám dost a chci si cestu víc užít.

19.7.2020 v 11:58 | Karma: 19,92 | Přečteno: 480x | Diskuse| Cestování

Klára Kutačová

Když se vládní představitelé vysmívají vlastním nařízením...

... a všem lidem, kteří je stále dodržují, ať už z vlastního přesvědčení, anebo čistě z obavy z možných sankcí.

20.6.2020 v 12:59 | Karma: 27,04 | Přečteno: 982x | Diskuse| Společnost

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 1.

Konečně vyrážím na Svatojakubskou cestu. Nebo už jsem na ní možná vyrazila v lednu a jen to vzala oklikou přes Jižní a Severní Ameriku a Jihovýchodní Asii? Těžko říct. Ale dnes odjíždím z Porta sněrem k Santiágu...

2.6.2020 v 18:19 | Karma: 21,86 | Přečteno: 685x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Politici si na Vítkově připomenou výročí konce války, Pavel jmenuje generály

8. května 2024  8:50

Lidé si ve středu na různých místech Česka připomenou výročí konce druhé světové války. Nejvyšší...

Rusko útočilo desítkami střel a dronů, poškodilo tři ukrajinské elektrárny

8. května 2024  7:09,  aktualizováno  8:30

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu více než 50 střel a 20 dronů, uvedl ukrajinský prezident...

Jedenáctý nejteplejší měsíc v řadě. Duben opět trhal historické rekordy

8. května 2024  7:44

Letošní duben se jako 11. měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. Podle meteorologické...

Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů

8. května 2024

Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...

Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA

HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...

  • Počet článků 283
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1083x
Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...