Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
TK

TKPinokio

19. 7. 2012 23:10
Kralupy-Říp

Loni jsem šel na Říp z Kralup n Vlt., což je nějakých 30km,  takže ty fotky a zážitky máme zhruba stejné. R^

Proto jen doplním vlastní zkušenost, že nalézt v Roudnici nad Labem nádraží pouze s mapou a bez informace od domorodců, je z mého pohledu naprosto vyloučená věc. :-) A druhá věc bylo nepříjemně rozmočené stoupání od Jeviněvsi, které spíše připomínalo rozbahněný potok. Tomuto stoupání, či spíše brodění, kdy každé dva kroky vpřed znamenaly 1 krok zpět, také přičítám většinu puchýřů.

Jinak samozřejmě parádní výlet, který určitě budu opakovat a snad najdu i odvahu jít z Prahy, respektive opačným směrem z Roudnice. ;-)

0 0
možnosti
DP

Daniel P.

27. 5. 2012 11:15
puchýře

"Marvin se šněruje do bot a téměř mazlivě se jich ptá, kde mu udělaj puchejře tentokrát"

Vyřiďte Marvinovi, že když si vezme dvoje ponožky, puchýře nebudou. Výbornej trik co vymysleli běžci.

0 0
možnosti
DP

Daniel P.

27. 5. 2012 10:59
zkuste Příbram - Praha přes Brdy

0 0
možnosti
KK

Zvejklarka

27. 5. 2012 11:02
Re: zkuste Příbram - Praha přes Brdy

Brdy byla ta původní varianta... Někdy příště.

0 0
možnosti
D

DAVIDIANUS

27. 5. 2012 10:58
Chválím Vás, prochodil jsem už tisíce kilometrů v ČR

a myslel jsem si, že turisti již vyhynuli.. na neorganizovaných trasách mimo atraktivní kraje ani za 40 km nikoho nepotkáte na značce za krásného počasí....R^R^R^[>-]

0 0
možnosti
DP

Daniel P.

27. 5. 2012 10:59
Re: Chválím Vás, prochodil jsem už tisíce kilometrů v ČR

No to už jste asi dlouho nikam nešel - všude je lidí jak malejch hadů. : )

0 0
možnosti
M

malomocný

27. 5. 2012 10:47
--

Napsat o středních čechách, že jsou placaté, to chce hodně odavahy, asi jezdíte na jedno místo, ne? Moje nohy tvrdí naprostý opak. Hlavně směr Týnec apod.

0 0
možnosti
M

malomocný

27. 5. 2012 10:47
Re: --

odvahy

0 0
možnosti
  • Počet článků 283
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1083x
Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...